22.srpen 2004

04082201.jpg	04082202.jpg	04082203.jpg	04082204aerial_p.jpg
04082205.jpg	04082206.jpg	04082207.jpg

0:35 Čekáme v kempu na letadlo a zvolna se nám překulil den. Přišli Nemci, průvodci, s lahví něčeho skotského a slušnou opičkou. Nafasovali jsme pořádnou dávku, prý ať oslavujeme, že jsme přežili "touch of the Arctic". Tak se mi zdá tenhle přípitek jako vhodný okamžik k začátku zápisu posledního dne.

5:35 Snídáme důkladně omáčkovou fantazii a zbytek musli. Spal jsem asi 4 hodiny, Katka hlídala. Jsem jí vděčný. Chlapík, co přinesl tu flašku, evidentně průvodcovský veterán, vyspává komicky na lavičce...

Počasí venku se vybralo. Pořád fouká, ale mraky jsou víc roztrhané. Kopce přes fjord mají pořád sníh

7:30 Kafeterie na letišti v LYB Odbaveni, začalo nám první z dnešních letištních čekání. Z okna se díváme na kemp, fjord za ním a hory ještě dále...

12:25 Letiště Oslo Sedíme skoro na těch samých lavičkách, kde jsem začal psát tenhle deník. Možná bych ho tu mohl i ukončit, ale nejspíš to neudělám. Cesta přece končí až šťastným návratem domů.

Start v LYB byl asi o 15 minut opožděný, ale proběhl perfektně. Vždyť se nám i to počasí umoudřilo a vítr už nebyl zdaleka tak silný. Dokonce byly i natolik rozfoukané mraky, že mezery mezi nimi poskytovaly malebný výhled na místa známá i méně známá. K jihozápadu bylo sice mraků víc, ale stejně se našla mezera, která nám odhalila místo našeho setkání s medvědem.

Nad Norskem je zataženo a v Oslo prší. Neviděli jsme tedy přibližovat se zemi. Prostě jsme se vyhoupli zpod mraků nad malebnou stavebnicovitě maličkou krajinu tak odlišnou od pustiny posledních tří týdnů. Byl to vlastně krásný pohled, hlavně na kopce huňaté lesem.

I let z LYB do Oslo, stejně jako ten opačný, byl bez jídla zdarma. Asi jde o novinku norských vnitrostátních linek. Tentokrát jsme ale připraveni více než dobře a tak netrpíme.

16:25 Letiště Kodaň Právě jsme vystoupili. Let nebyl dlouhý, tak byl bez jídla. Ale spravili jsme si znechucení z norských vnitrostátů somrováním pití. Dvě piva mě naladila příjemně. Ještě nevíme, odkud nám to letí, tak jdeme zas něco jíst.

A tím končí text v deníku. Let do Prahy nebyl dlouhý, také tak na ta dvě piva. V Praze jsme prošli odbavením. Drobná nepříjemnost byla čekání na predstavitele PČR, kterému se nechtělo od Olympiády v televizi. Nedělal ale problémy a rychle se vrátil k obrazovce. A pak konec, byli jsme očekáváni, a dopraveni domů. Litr Frankovky v teplé vaně...